Největší planeta Sluneční soustavy – obří svět vodíku, helia, bouří a desítek měsíců.
Jupiter je pátá planeta od Slunce a zároveň největší planeta celé Sluneční soustavy.
Snímek nahoře pořídila sonda NASA Juno a zachycuje Velkou rudou skvrnu.
| Průměr | 139 820 km |
| Gravitace | 24,79 m/s² |
| Počet měsíců | 95 oficiálně uznaných |
| Délka dne | 9,9 hodiny |
| Délka roku | 11,86 pozemského roku |
| Průměrná vzdálenost od Slunce | 778 milionů km |
| Teplota horních vrstev | přibližně −145 °C |
Jupiter je plynný obr tvořený především vodíkem a heliem. Nemá pevný povrch, na kterém by mohla přistát klasická sonda.
Jeho rychlá rotace způsobuje výrazné proudění atmosféry a vytváří charakteristické světlé zóny a tmavé pásy.
Velká rudá skvrna je obrovská bouřková struktura v Jupiterově atmosféře. Pozorována je již po staletí a sonda Juno umožnila detailně zkoumat její strukturu i hloubku. :contentReference[oaicite:2]{index=2}
NASA uvádí, že Juno pomohla zjistit, že bouře zasahuje stovky kilometrů pod vrcholky oblačnosti.
Čtyři největší Jupiterovy měsíce – Io, Europa, Ganymede a Callisto – jsou známé jako Galileovy měsíce. Jejich výrazně odlišné povrchy zachytily sondy Voyager, Galileo a New Horizons. :contentReference[oaicite:1]{index=1}
Nejaktivnější sopečné těleso ve Sluneční soustavě. Na povrchu se nacházejí aktivní sopky, lávové proudy a usazeniny síry a oxidu siřičitého.
NASA Voyager 1
Ledový svět s popraskaným povrchem. Pod jeho ledovou kůrou se předpokládá hluboký podpovrchový oceán.
NASA New Horizons
Největší měsíc Sluneční soustavy. Je dokonce větší než planeta Merkur a má vlastní magnetické pole.
NASA Juno
Silně kráterovaný svět s velmi starým povrchem. Patří mezi nejvíce kráterovaná tělesa ve Sluneční soustavě.
NASA Voyager 2